Veganská zápasnice MMA Barbora Poláková: Během tréninku poznáte sami sebe

V sobotu 11. 2. 2017 proběhl další z tréninků Vegan Sport Clubu. Tentokrát nám Barbora Poláková představila základy MMA. Probrali jsme základní techniky jako kimura, přecházení z guardu do side control a mount position, armtriangl a nakonec vylézání z mount position.

Po více než 1,5 hodinu trvajícím intenzivním tréninku Barbora prozradila, jak probíhají její tréninky, jak se připravuje na zápas a jak si stojí česká MMA ve světě.

Jak dlouho děláš MMA a jak dlouho z toho jsi veganka?
MMA dělám zhruba 5 let. S veganstvím mám dlouhodobý proces. 9 let jsem byla vegetariánka a celou dobu jsem omezovala živočišné produkty až do úplného minima.
Posledního 3/4 roku jsem veganka.

Jak vypadá tvůj jídelníček? Co na něm měníš, pokud máš před zápasem?
Je to taková hra s jídelníčkem. Jsem žravej člověk, když můžu, tak si dopřávám, ale zároveň mám stravovací návyky, které neměním. Vyhýbám se cukrům všeobecně, ze sladkého jím jenom ovoce, popř. javorový sirup. Dál se vyhýbám lepku, ale ne nijak striktně. Spíš se ho co nejvíc snažím omezit. Takhle jím pořád.
Před zápasem je to o tom, že potřebuju shazovat váhu do mé váhové kategorie. Jsem v energetickém deficitu, zároveň omezuju sacharidy, beru tedy víc živin z bílkovin a tuků.
S pitím je to také náročné. Existuje odvodňovací program. Ten probíhá týden zápasem. Dá se jím ztratit třeba 10 kilo, ale takový přeborník nejsem. Na vodě jsem shodila asi 2 kila, která jsem záhy po zvážení dopila a dojedla. Mému tělo to ale úplně nesvědčí, snažím se co nejvíc připravit váhu normálně a vodou to dohnat na poslední chvíli, pokud něco neklapne. Třeba posledního půl kila, kilo, maximálně.

Jaké jsou tvé cíle v MMA?
Dřív jsem si je stanovovala, ale už to nedělám. Beru to tak, že cesta je můj cíl. Říkala jsem si, že takhle to bude nejlepší, protože pak mě jakýkoliv neúspěch nebo tréninkové vyhoření stresuje. Chci dělat MMA kvůli tomu, že mě dělá šťastnou a ne kvůli tomu, že musím vyhrávat.

Jak se cítíš před zápasem samotným?
Mám za sebou 4 zápasy a každý z nich byl úplně jiný. Před tím prvním jsem byla logicky strašně nervózní, bylo to příšerný! Pak jsem se snažila z toho ponaučit a nestresovat se z toho. Snažila jsem se být klidná, ale úplně to nefungovalo.
Mám pocit, že až ten poslední zápas jsem po téhle stránce zvládla. Nervózní jsem nebyla, byla jsem fajn nabuzená, pozitivní a měla jsem pocit, že jsi jdu pro výhru. Ta nervozita tak jako tak vždycky padne, jakmile řekne rozhodčí „fight“ a začne kolo. V tu chvíli je všechno pryč. Jsem tam já a soupeřka. Jediné, co se snažím vnímat je můj trenér.

Jaké nejhorší zranění sis odnesla z tréninku nebo zápasu?
Nejhorší všeobecně byl utržený křížový vaz v koleni, ale nakonec se ukázalo, že to nebylo následkem MMA.
Co se zápasu a tréninku týče, tak jsem to odnesla maximálně s modřinami, občas něco nataženého, namoženého. Žádné zásadní zranění mě nepotkalo.

Co české MMA ve světě, jak si vůbec všeobecně vedeme?
Nejsme na extra vysoké úrovni. V Evropě jsou státy, které jsou na tom líp, nicméně pár úspěšných zápasníků je. V UFC, což je americká a zřejmě nejznámější organizace MMA pořádající zápasy, je v současné době aktivní Viktor Pešta. Stále jsme se ale v rozvojové fázi.

Co bys vzkázala holkám, které lákají bojové sporty, ale bojí se jít do gymu plného chlapů?
Je to o nátuře, určitě to není sport pro každého. Musíte být bojovní duchem a trochu soutěživý. Nemyslím si ale, že je k tomu potřebná agresivita. Znám spoustu lidí, kteří zápasí, a nejsou v osobním životě agresivní.
Je to ale sport, ve kterém je třeba shodit určité zábrany. Při tréninku jsem na někoho neustále přilepená a sdílím jeho tělní tekutiny. Pokud se toho nebojíte, tak to běžte zkusit. Je to komplexní cvičení a způsob, jak poznat sám sebe po různých stránkách. Co jste ochotní snést, co je bolest a jak jste ochotní s ní bojovat.
Nebojte se toho! Budu strašně ráda, pokud se speciálně ženské řady rozšíří, protože u nás je hodně málo holek a nemáme soupeřky!

autorka: Martina Pašingerová

Leave a Comment