Crossfitter Ota Piják: V crossfitu si hlavně musíte srovnat, proč ho děláte a čeho chcete dosáhnout

V únoru proběhl další z řady tréninků Vegan Sport Clubu. Po drsné zápasnici MMA Báře jsme trochu zvolnili. Ale jenom trochu. V gymu Fitness Bitevní pole nás čekal crossfit trenér a dlouholetý straight edge vegan Ota.

Co k tobě přišlo dřív – veganství, nebo crossfit?
Stoprocentně veganství. Přeci jen crossfit je v Čechách docela mladý sport, zhruba 6-7 let. Veganem jsem již přes 11 let.

Jak vypadá tvůj jídelníček? Existuje i nějaké veganské jídlo, kterému se kvůli tréninku vyhýbáš?
Jídelníček žádný extra nemám a nedodržuji, na to jsem slabomyslný.
Takže si po ránu dám kešu máslo s mrkví či banánem nebo krajíc domácího chleba s domácí marmeládou a neřeším to.
Občas mne chytne nějaká ta dietka na prorýsování či nabrání váhy. Tak trochu jídelníček přizpůsobím, ale spíše změním skladbu tréninku, než abych se omezoval v jídle. Dám si, co mám rád.
A z toho vyplývá i odpověď na druhou část otázky – žádnému vege jídlu se nevyhýbám, ba naopak všechno musím ochutnat!

Dá se v Čechách crossfitem uživit?
Určitě. Jako majitel licencované tělocvičny se uživit dá, i jako trenér to určitě půjde. Přeci jen je už i v Čechách už boom crossfitu dost rozjetý a baví to stále více a více lidí, takže určitě budou vznikat nové a nové gymy.
Jen mě mrzí, že už to není ta původní myšlenka à la pojď si zacvičit s vlastní vahou či neobvyklým náčiním, ale už je to velká komerce.

Na co jsi u sebe v poslední době hrdý? Kdy jsi překonal sám sebe?
Na co jsem hrdý nemá nic společného s crossfitem, ale s rodinou a osobním životem. Mám úžasnou rodinu, která mě podporuje ve všem a vždy.
Ale co se crossfitu týče, tak určitě s pokořením nových a nových maximálek. Naposledy jsem měl velikou radost, když jsme šli po několika letech běhat schody a byl jsem schopný si je dát hned x krát za sebou!
Strašně mě to nakoplo a nadchlo, takže jsem to začal zapojovat do svých ranních tréninků. To ovšem neměli moc rádi ostatní, protože je museli běhat se mnou.

Ve světě i u nás jsou populární různé crossfitové soutěže. Zúčastňuješ se jich také?
Ze začátku jsem na pár soutěží šel. Je to vždy ohromná zkušenost, poznání další části komunity z jiných koutů Čech a světa. Teď si už ale pár let trénuji jen pro dobrý pocit a spíše mám radost, když vidím, jak lidé kolem mě v gymu rostou a zlepšují se. To je pro mě daleko větší motivace než vyhrát jakoukoliv soutěž.

Co tě na crossfitu nejvíc baví a proč bys ho doporučil ostatním?
Určitě je to různorodost tréninků, možnost si prakticky zacvičit kdekoliv. Určitě je výborný pro rozšíření tréninků i pro sportovce zaměřené na jedinou disciplínu (jako plavání, MMA, volejbal atd.), ale taky i pro úplné začátečníky či víkendové sportovce.
Jen si musí vždy člověk uvědomit proč crossfit dělá a čeho chce dosáhnout.

Jaký má naopak tenhle sport omezení a pro koho není vhodný?
Tak tady je spousty věcí také. Jako velkou nevýhodu beru to, že narazíte na špatného trenéra. Bohužel je to zcela běžné, že zajdete kamkoliv na hodinovku. A to myslím nejen v Čechách, ale i v celé Evropě. Trenér má prostě napsaný od rána svůj program na hodinu, neprobere s vámi, zda máte nějaký problém či bolesti a tak. Prostě si to tak odjedete, co on napsal.
Další věcí je určitě pro nováčky a mírně pokročilé cvičení na čas nebo maximální opakování za interval. Myslím tím hlavně lidi, kteří nejsou pohybově nadaní či fyzicky zdatní.
Opravdu často vídám, jak si naloží velké váhy a technika jde stranou. To je na pak zabití. Ale to je zase i o trenérovi, bohužel.
Na druhou stranu musím říct, že takových případů opravdu ubývá.

Pokud by k tobě někdo chtěl chodit na tréninky, v jakém gymu tě najde?
Měli jsme svou malou tělocvičnu, kde jsme fungovali na bázi skoro malé rodiny. Nebylo to nic profitového a nikdy jsme to ani nechtěli. Bohužel nám neprodloužili smlouvu, takže jsme skončili a hledáme nové, levné prostory.
Takže si chodím ráno odcvičit do Crossfit Praha za Zdeňkem Weigem, který vlastně otevřel první crossfit gym v České republice a zde jsem spokojený.

autorka: Martina Pašingerová

Leave a Comment