Filip Holík

Na veganské stravování jsem přešel po několika dlouhodobých pobytech v UK, při kterých jsem se stravoval jako vegetarián. Opakovaně jsem si na sobě vyzkoušel, že vegetariánské stravování má ohromný zdravotní přínos – má imunita byla lepší, cítil jsem se skvěle a mé sportovní výsledky šly také prokazatelně nahoru. K rozhodnutí stát se veganem však pouze zdravotní aspekt nestačil. Definitivně rozhodly až ekologické a etické důvody, které prostě ignorovat nešly – jakmile jsem se o nich z různých zdrojů dozvěděl, tak jsem měl jasno.

Původně jsem očekával, že přechod na veganství bude náročný, zejména v ČR, kde veganská nabídka nebyla tak široká, jako v UK. Nakonec však proběhl naprosto přirozeně a jednoduše. Během následujícího roku jsem se naučil nové způsoby vaření a objevil neskutečné chuťové kombinace, kterými jsem spoustu lidí často mile překvapil. Veganství se navíc ukázalo jako příjemná výzva zaručující, že se člověk nikdy nenudí a pořád ho čeká něco nového.

Co se týče sportu, přes japonská bojová umění jsem se dostal k běhání, které mě natolik pohltilo, že jsem nedělal nic jiného. A to až do takové míry, že jsem si přetrénováním způsobil zranění a s běháním jsem musel znovu začít pouze pomalu. Tentokrát jsem ho však začal doplňovat i kompenzačním tréninkem – plaváním, posilováním a hlavně jógou. Veganské stravování mi přitom pomohlo dosáhnout lepších výsledků, než kdy dříve, takže jsem dokonce začal vyhrávat i nějaké ty menší závody (ty masové v oblibě moc nemám).

Detailnější příběh včetně jednoduchých receptů můžete nalézt na mém blogu – www.runveg.cz

Některé z mých běžeckých výsledků jsou pak k nalezení v běžeckých tabulkách (běhej.com).

Leave a Comment